Plachetnice: Vítr a kotvení

Plachetnice: Vítr a kotvení

11. 5. 2019 Off Autor: Jakub

Pokud nefoukal vítr, tak jsme nepluli, a proto nám přišlo vhod, když se 
4. den dostavil namísto bezvětří silný vítr. Motor mohl zůstat vypnutý a kapitán tak mohl spokojeně šetřit naftu.

Ve těch dnech, kdy nefoukalo resp. vítr vanul pouze lehce, jsme plachtili velmi pomalu. Abychom se této situaci z většiny dne vyhnuli, tak bylo v plánu vyrazit třeba už ve 4 ráno, což pro mě nebyla příjemná zpráva, ale Ash to hned zachránil tím, že on klidně vstane a já ho pak za 4 hodiny vystřídám. Rachot způsobený při tahání řetězu kotvy mě přesto ráno vzbudil, ale příjemné houpání plachetnice mě vzápětí znovu ukolébalo ke spánku.

Při lehkém dopoledním větru o síle 10 až 20 kts se nám dařilo dosahovat skvělé rychlosti 6,5-7,5 uzle. Z toho jsem měl radost, a tak jsem se hned po rychlé snídani “vrhnul” na kormidlování. Cílem naší cesty bylo pobřeží městečka Lancelin. To bylo vzdálené 60 námořních mil. Vítr však po několika hodinách příjemného plachtění za poslechu hudby z australského rádia ustal. Bylo bezvětří. Loď se jakoby nehnutě pohybovala na míných vlnkách. Rychlost byla přesto 2-3 uzle. Slunce začalo nepříjemně pálit a já jsem byl rád, že je čas se nechat vystřídat a jít si odpočinout do kajuty. Netrvalo však příliš dlouho a přišel opět o něco příznivější vítr, který nám dovolil dosáhnout průměrné rychlosti oproti předchozím minimům a maximům.

plavba z Rottnest Island do města Lancelin, Austrálie

Kotvení ve městě Lancelin

Brzy jsme pak spatřili proslulé písečné duny, které se rozprostíraly u pobřeží města Lancelin. Bylo potřeba obeplout mělké oblasti s útesy a vlnami, které byly vyznačeny na mapě. Potom jsme zakotvili na pěkném místě s písčitým dnem v zákrytu ostrova u pobřeží. Zkontroloval jsem čas a zjistil jsem, že nám cesta trvala 12 hodin, což bylo o několik více než jsme počítali při stálém větru a průměrné rychlosti 6 uzlů. Po zbytek dne jsme měli volný program, takže odpočinek.

Jachting map from Rottnest to Lancelin

Den 5. – Šnorchlování a vylepšení plachetnice u Lancelinu

Následující den jsme s plachetnicí nikam nepluli. Na motorovém člunu jsme prozkoumali přilehlý ostrov, kde bylo vyznačeno místo vhodné pro šnorchlování. Pod vodou jsme toho neviděli mnoho, pouze pár korálů a sem tam nějaké ta rybička. Navíc nás táhl poměrně silný proud pryč od pláže. Návštěvu ostrova mnohem víc zpestřil tuleň, který se připlaval vyvalit na pláž.

Zbytek dne jsme věnovali několika vylepšením plachetnice. Jednak zavedení pumpy a kohoutku pro přívod slané vody do dřezu. Dále pak výměně kotvy se starým rezavým řetězem, který byl navíc krátký a tak ho doplňovalo staré lano. Na ostrově jsme pak přeměřili jednu z náhradních plachet, kterou chtěl Ash umístit na nový rolovací systém geny (přední plachty). V neposlední řadě jsme pak odhalili a opravili díry v těsnění u přední kajuty, které způsobovaly, že mi voda kapala přímo na postel. Závěrem dne jsme si užívali ohnivé nebe způsobené západem slunce.

Den 6. – Green Island a první obtíže s kotvou

Když se řekne Green Island resp. zelený ostrov, tak si představím výrazně zelené kopečky a louky, jak z Nového Zélandu nebo Irska. Nic takového se však nekonalo. Ostrov se svou barvou nijak významně neodlišoval od ostatních. V okolí pak byly další podobně pojmenované ostrovy a všechny ležely poblíž malého rybářského městečka zvané Grey (Šedá).

Yachting v Australii - mapa

Cesta do zákrytu tohoto ostrůvku nám trvala přibližně 6 hodin. Jednalo se o 25 námořních mil na sever. Než jsme se k ostrovu dostali, museli jsme opět proplout průsmykem, kde se o mělčí místo s útesy nelámaly vlny.  Jednalo se v podstatě o takovou slepou uličku. Na pravoboku resp. východě bylo pobřeží. Na levoboku resp. západě se vlny setkávaly s útesy a tak se v těch místech lámaly a navíc se tam nacházely špatně viditelné skály či menší ostrůvky, které lehce vykukovaly z vody. Podobně tomu tak bylo před námi. Vítr byl tou dobou poměrně silný, 20 až 25 kts a plachetnice svištěla rychlostí mezi 6,5 až k 7,8 kts. Přestože jsem si dynamičnost prostředí a požitek z kormidlování užíval, tak jsme brzy stáhli plachty, abychom začali kotvit v zákrytu za největším ostrůvkem z nejmenších – Green Islandem.

Doba plavby byla na uplutou vzdálenost vysoká i ke skutečnosti, že se nám nedařilo zakotvit. Místo nabízelo pouze malý písčitý prostor v dostatečné hloubce. Všude okolo byly mořské řasy a nebo příliš mělko. Navíc nově vyměněná kotva se nechtěla do písku zaseknout. Po několika pokusech jsme kotvu vyměnili znovu za tu starou. Ta držela v zemi skvěle.

Ostrov Green Island se ve skutečnosti dělil na dva ostrovy. Jeden se z něj stával pouze za odlivu, kdy je spojila písčitá pláž. Zní to hezky, ale vzhledem k tomu, že jsme kotvili přímo mezi nimi, tak se nám zákrytu před silným větrem v podstatě vůbec nedostávalo a mě se vůbec nelíbila představa tu kotvit dvě noci. Kapitánovi se zase nelíbilo, že bylo zataženo. Večer se totiž dostavil spolu s oparem připomínající mlhu. Menší útěchou bylo, že návštěvu tohoto místa zpříjemnil opět tuleň, který připlaval až k plachetnici a zvědavě vykukoval z vody.

Za nedlouho po setmění jsme šli spát, přitom jsme neměli nejmenší tušení, co se chystá.

Související články a zkušenosti

https://www.osobnizkusenosti.cz/filipiny-na-plachetnici-palawan-coron/