Plachetnice: Noční plavba

Noční plavba a širý Indický oceán

Osmý den včetně noci nebyl zdaleka tak dramatický, jako předcházející ráno. Po celou dobu jsme měli nastaveny hlídky, které se střídaly po čtyřech hodinách. Večer jsem pospával a v deset hodin mi zazvonil budík, že začíná moje “směna”.

Noční plavba v Indickém oceánu

Nebe bylo zahalené oblaky, takže pozorování noční oblohy se nekonalo. Sotva byla vidět voda kolem lodi. Všude okolo se rozprostírala černočerná tma. Zasedl jsem za kormidlo, držel jsem severozápadní kurz okolo 230° a hleděl do dálky. Dle map jsme po cestě neměli žádné překážky, a tak bylo za potřebí sledovat pouze světla případných jiných lodí.

Obvykle jsme jich při přeplavbách nepotkali mnoho ani za dne, v noci tomu nebylo jinak. Za celou noc jsem viděl pouze dvě nepatrná světla hodně daleko od nás. Tuto dlouho chvíli mi příjemně zkrátilo několik audioknih.  Nejprve jsem si pustil “Stařec a moře” od Ernesta Hemingwaye, poté “Cestu do středu Země” od Julese Verneho a na závěr jsem stihl část “Mnicha, který prodal své Ferrari” od Robina Sharmy.

Plachetnice s sebou nijak extra nelomcovala, vítr byl slabý a my se tak ploužili vpřed rychlostí okolo 3-4 kts. S kormidlem mnoho práce nebylo. Stačilo občas lehce pootočit. Obvykle jsme se neodchylovali o více než 10°. Ve dvě hodiny mě přišel kapitán vystřídat. V šest ráno se začínalo rozednívat, a to jsem přišel na řadu opět já. Pospávajícího Ashe jsem v ten moment probudil svým raním pozdravem. Vítr byl ještě slabší, a tak prý na kormidlo nemusel skoro sahat.

Plavba na širém oceánu a cíl v nedohlednu

V 11 ráno, cca 24 hodin po vyplutí jsem měli za sebou přibližně polovinu cesty. To bylo vzhledem k mírnému nočnímu vánku mnohem měně než jsme předpokládali, ale během dne se povětrnostní podmínky opět zlepšily a my jsme tak mohli znovu uhánět více než dvojnásobnou rychlostí oproti ránu.

Během dne se toho moc neodehrálo. Byli jsme na míle daleko od pobřeží, a tak jsme při oblačném až zataženém nebi na pevninu ani nedohlédli.

“Všude kolem nás se rozprostírat Indický oceán.”

Nechytali jsme už ani rádiové stanice, ani mobilní signál, a tak bylo zábavou pozorování občasných rybářských lodí a uhýbání se často přítomným bójkám, kde byly pravděpodobně umístěny návnady pro krevety, humry a jiné úlovky. Spolu s tím jsme vždy navíjeli vlasec našeho rybářského prutu, který o ně dovedl snadno zavadit a ztratit tak další návnady.

Rybaření v Indickém oceánu

Z hlediska rybaření se na nás ten den konečně pousmálo štěstí. Z ničeho nic se začal vlasec odvíjet. To se nám však stalo předtím několikrát, ale šlo buď jen o přehlédnutou bójku a nebo kus mořské řasy. Tentokrát ne. Ash poznal, že je na konci ryba. Požádal mě, abych loď stočil proti větru a tím zastavil. Zdálo se, že ryba nebojuje, a tak jsme dospěli k přesvědčení, že se jí podařilo uniknout. To nás poněkud zklamalo, protože představa dalšího dne o jídle z konzervy byla daleko méně lákavá.

Ona však nikam nezmizela. Jakmile se nám podařilo ji dostat na hladinu vedle lodi, tak jsme spatřili, že jde o pořádného tuňáka. Stačilo ho jen vytáhnout na palubu. Před tímto manévrem se však vyvlékl z háčku a zmizel.

Delfíni a oprava plachty

O chvíli později nás svou přítomností utěšili alespoň delfíni, kteří nám dopřáli vidět i několik jejich výskoků nad vodou. Pak už se sem tam objevila jen hejna ptáků sedící na hladině nebo kroužící nad ní ve snaze ulovit nějakou rybu, kterou ze své výšky spatřily.

Přicházel večer a zem byla stále v nedohlednu. Zbývalo více než 20 mil. Vítr začal slábnout a kapitán se rozhodl, že během plavby zašije asi dvou centimetrovou dírku v hlavní plachtě. Vítr foukal ze severu, což způsobovalo, že se plachta občas třepotala. Pro umožnění její opravy jsem musel změnit kurz na západ až jihozápad, což nám způsobovalo další zdržení. Potom jsem si šel po celodenním kormidlování odpočinout do kajuty, abych měl sílu na případnou další noční plavbu.

Souostroví Abrolhos Islands

V deset večer bylo tížené souostroví Abrolhos na dohled, přinejmenším světla místních rybářských usedlostí. Jinak byla opět oblačná obloha a
všude černočerná tma. Museli jsme však plout ještě hodinu, abychom dorazili k plánovanému kotvišti. Vzhledem k mělkým oblastem kolem ostrova jsem byl požádán, abych baterkou svítil na místa před nás a upozornil na jakoukoliv překážku nad vodou – skálu, bóji a jiný neosvětlený objekt. Žádný tam nebyl.

Kotvení u ostrovů Abrolhos

O chvíli později jsme se ocitli na údajně vhodném místě pro kotvení. Baterkou jsem pátral po možné mooringové bóji, ke které bychom loď přivázali. Žádná tam nebyla. Přitom jsme se však více a více blížili k pobřeží. Hloubka v té oblasti byla nejprve 5, později pouze 3 metry. Pláž ostrova, který se měl stát naším štítem před možný větrem byla pod světlem baterky na dohled. Upozornil jsem na to kapitána a ten začal plachetnici otáčet. V tu chvíli se ozvala rána způsobená nárazem lodi do čehosi tvrdého. Jakmile jsem posvítil do vody na levoboku, viděl jsem pod vodou korálový útes. Mohutný korál se však přes všechnu naši snahu nevzdaloval. Zakřičel jsem to ke kapitánovi a ten pochopil, že je zle. Uvízli jsme.

Několik dalších pokusů různými směry nepomohlo a já si opět začal vybavovat ty nejčernější scénáře.  Byl odliv, takže tu zůstaneme do rána. Za světla už bude celá loď na mělčině a o ní se poničí. S ustupující vodou si totiž “lehne” na bok a my to tu celou noc budeme bezmocně pozorovat a zachraňovat, co se jen dá, aby se plachetnice při pozdějším přílivu rovnou nepotopila.

Kotvení, korálový útes a záchrané pokusy 

Ash si nasadil potápěčskou masku a převlékl se do plavek. Požádal mě, abych svítil před něj do vody. Směřoval rovnou ke kormidlu. Se světlem baterky bylo vidět, že jsme se zasekli právě o něj. Lehké vlnky způsobovaly pravidelné nárazy této části lodi o korálový útes. Kapitán se na několik vteřin potopil. Poté zalapal po dechu a zavolal: “Jsme volní!”

Z místa jsme se lehce vzdálili a po dalším neúspěšném hledání mooringové bójky značící bezpečné kotviště jsme shodili kotvu. Bylo 11 hodin v noci a my jsme po více než 36 hodinách plavby mohli jít spát. Netušili jsme však, že dobrodružství té noci tím nekončí.

---