Zkušenosti: Filipíny na plachetnici
HLEDÁME SKRYTÉ TROPICKÉ RÁJE
Filipíny se skládají z více než 7 tisíc ostrovů a počasí je zde celoročně letní. Ostrovy jsou navíc nádherné. Mají písčité pláže, obvykle poměrně mnoho vegetace včetně kokosových palem a v moři okolo se nachází korálové útesy.
,,No nezní to jako ideální místo pro parádní dobrodružství a odpočinek?”
Nicméně kdyby to bylo tak jednoduché, dělal by to každý. Ano, najít plachetnici pro plavbu na Filipínách mi dalo celkem zabrat.
Google mi našel poměrně mnoho webů, ale jednalo se obvykle o nalajnované výlety s mnoha dalšími turisty, klasické island hopping, atp.
Facebookové stránky a skupiny se obvykle také týkaly podobně masových turistických záležitostí.
Štěstí mě potkalo až přes vyhledávač posádky – Findacrew, kde jsem po aktivaci premium účtu mohl zkontaktovat kapitánku Isabelle ze Švýcarska, která se jihovýchodní Asií plaví už okolo dvou let.
Shledal jsem, že na Filipínách není možné sehnat samostatnou loď a půjčit si ji třeba na pár týdnů. Byl jsem proto rád, že nás Isabelle přijala na tu její jménem Manta a mohli jsme se s ní a její kočkou Pepet plavit úžasných deset dní ze zátoky v El Nido (záliv Corong Corong) až městečka Coron na ostrově Busuanga. Stali jsme se tak posádkou a pomáhali se vším, co Manta potřebovala počínaje plachtěním, navigací, kotvením přes kormidlování až po úklid a výpomoc s údržbou.
Za 50 USD na osobu na den (placeno zdarma převodem pomocí Revolut) jsme pak měli svoji kajutu a dostatek jídla na každý den, přičemž o přípravu se starala naše hostitelka. Další odměnou nám bylo objevování tropických rájů, šnorchlování a potápění na vzdálených místech a hlavně kotvení na místech, kam se běžný turista ani nepodívá.
Jak naše dobrodružství na Filipínách začalo?
Po příletu na Palawan jsme se ubytovali jednu noc v Puerto Princesa. Jelikož nás město příliš nezaujalo, pokračovali jsme 6 hodin autobusem směrem El Nido na severu ostrova. El Nido je turisticky velmi vyhledávané. Obvykle přijíždí, aby navštivili Big lagoon, Small Lagoon a Secret beach, ale jsou tu i další ostrovy, které lze navštívit formou island hopping tour s mnoha dalšími lidmi. My jsme raději vyrazili na vypůjčené motorce ještě severněji na dechberoucí pláže Duli a Napcan.
Nebylo na nich mnoho turistů, přesto zde šlo naleznout příjemné zázemí v podobě restaurací, barů, všudepřítomných domácích obchůdků v příbytcích místních nebo i ubytování. Duli beach se zdá být prima pro začínající surfaře a obě jsou ideální pro odpočinek a koupání.
Nalodění na plachetnici
Naše dobrodružství jsme začali setkáním s Isabelle na pláži Corong Corong v El Nido (1). Přijela na člunu (dingy) a my jsme tak převezli naše téměř 30 kg zavazadla (každý) na její krásnou loď. Potom následovalo doplnění zásob. Koupili jsme společně pitnou vodu, naftu, benzín do dingy, dopněnou plynovou bombu a jídlo na vaření, a také mnoho ovoce.
Isabelle nikdy neztrácela čas, a proto jsme hned potom vyrazili navštívit jednu nádhernou lagunu obklopenou fascinujícími kamennými útvary, které jsou zde okolo El Nida velmi oblíbené (Ubugon Cove na ostrově Cadlao) (2). Bylo již po čtvrté hodině a to odjíždějí poslední turistické lodě a my jsme si tak mohli celé místo vychutnat osamotě, pozorovat jakési místní ještěry, ledňáčky a následně i západ slunce.
Noc na lodi, plavba a potápění
První noc byla divoká. Nejnáročnější ze všech.
,,Manta se celou noc houpala ze strany na stranu a my v kajutě lítali z boku na záda a zpátky.”
Proto jsme se často budili a musím říct, že jsme se nevyspali úplně ideálně. Na druhou stranu nás to donutilo vyjít na palubu a vidět jak měsíc rozzářil moře okolo. Připadali jsme si jako za dne!
Druhý den jsme po pokračovali na sever. Vyhli jsme se tak nepříznivému větru právě z tohoto směru a zakotvili jsme u ostrova Calibangbongan (3). Já jsem začal studovat první ze základních dovedností pokročilého potápěče, a poté jsme se pustili do prvního ponoru naší výpravy. Isabelle je totiž i instruktorkou potápění a má na lodi kompletní výbavu až pro 4 potápěče včetně kompresoru.
Zátoka u ostrova Manlihan
Postupně jsme tak navštívili další místa u ostrova Linapacan, následujícím kotvištěm se stala zátoka u ostrova Manlihan (4).
Dobrodružné plachtění nás čekalo další den k ostrovu Culion. Tam jsme však nalezli klidná kotviště, která nám dovolila příjemně usínat a spát v kokpitu při pozorování hvězd. První byla rybářská zátoka u ostrova Dicabaito (5).
,,Následoval tropický ráj v podobě ostrova Ditaytayan (6).”
Součástí každého dne se potom stalo hraní společenských her, šnorchlování, freediving a pozorování západu slunce při sklence filipínského či zázvorového piva, které si Isabelle na lodi sama vyrábí.
Vyráželi jsme také prozkoumávat místní ostrovy. Ochutnávali jsme všudepřítomné kokosy. Relaxovali jsme v horkých pramenech skrytých za mangrovníkovými lesíky u ostrova Sangat (7). Prozkoumávali jsme jeskyně pod vodou i nad vodou. Navštěvovali jsme místní obyvatele. Vyráželi jsme si vychutnat západ slunce z pláže a vyvezli jsme několikrát také Pepet. Zkoušeli jsme si i osvojit dovednost rybaření za pomocí rybářského prutu nebo také harpuny – neúspěšně. 🙂
I přes nepřízeň větru, který foukal obvykle proti směru naší cesty se nám povedlo využít plachty a užít si tak pár dní příjemného plachtění v podmínkách okolo 20 kts síly větru.
Ostrov Coron a freediving
V posledních dnech jsme se pohybovali v oblasti zálivu Coron. Zejména u ostrova Sangat, kde se nachází vraky potopených japonských lodí z Druhé světové války. K jednomu takovému jsme se potápěli. Poté jsme se krátce zastavili ve městě Coron (8), doplnili vodu a zakoupili vstupenky do národních parků na ostrově Coron (jezera Kayangan a Baracuda).
Následně jsme zakotvili ve fantastické laguně (zátoka při vstupu k jezeru Kayangan) (9) a odtud podnikali výlety na dingy za šnorchlováním a freedivingem v okolních lagunách, ale i ve výše zmíněných jezerech lemovaných skalami pozoruhodných tvarů.
,,Při ponoru v jezeře Baracuda jsem si vyzoušel, že lze přibližně ve 13 metrech cítit změna teploty vody. To je dáno horkými prameny, které pod jezerem vyvěrají.”
Poslední den ráno jsme se znovu přiblížili k městu Coron, převezli jsme naše batohy pomocí dingy na pevninu a rozloučili se s naší milou hostitelkou. Ta v oblasti vyčkala na další hosty a my jsme nastartovali Bookingy, Agody, AirBnB a další vyhledávače, abychom našli nové ubytování a mohli pokračovat průzkumem ostrova Busuanga, kde jsme se zaměřili na místní Safari park s možností krmit žirafy.
Fascinují mě technologické inovace. Zajímám se o finance a jsem fanoušek Bitcoinu. Naplňuje mě dobrodružné cestování a objevování nepoznaného. Snažím se pomáhat lidem ve svém okolí na základě svých osobních zkušeností.
